|
|
Vědomé tělo na Hraně: Formování adršpašského lezeckého těla
Růžičková, Johana ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá způsobem, jakým lezení v Adršpachu a riziko s ním spojené formuje adršpašské lezecké tělo. Jejím cílem je přispět touto cestou k poznání člověka dobrovolně podstupujícího riziko pohledem antropologie těla. Vychází tak z teoretického směru sociologie rizika Stephena Lynga - edgework a navazujících výzkumů dalších autorů (West a Allin, Brymer, Laurendeau) a propůjčuje si pojem hrany jako klíčový koncept formování těla vystavovaného riziku. Toto tělo je potom utvářeno na antropologických základech konceptů vědomého těla Nancy Scheper-Hughes a Margaret Lock, tělesných způsobů pozornosti Thomase Csordase a habitu Marcela Mausse. Významně se také opírá o již popsané lezecké tělo britských "adventure climbers" Neilem Lewisem. Záměrem tohoto přístupu je propojení zmíněných teoretických směrů za účelem rozšíření vědění o lidském vnímání rizika a s ním spojené emoce strachu a představení těla čelícího nebezpečí ve vztahu k individualitě i sociálním vazbám. Poznatky o adršpašském lezeckém těle vychází z několikatýdenního etnografického a autoetnografického výzkumu v Adršpachu doplněného o devět hloubkových rozhovorů s místními lezci.
|
|
|
Edgework: Koncepce dobrovolného přijímání rizika na příkladu rekreačního užívání drog
Boušková, Kateřina ; Kyselá, Eva (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent)
Cílem práce bylo představit koncepci dobrovolného přijímání rizik od Stephena Lynga tzv. edgework a pokusit se najít jiné vysvětlení, než předkládá sám autor, proč jedinci potřebují v postmoderní společnosti navozovat emoce, které jim vyvolávají edgeworkové aktivity jako je například rekreační užívání drog. Práce tak odhaluje příčinu potřeby vyvolávat edgeworkové emoce. Stephen Lyng staví svou koncepci na syntéze Marxe a Meada, tzv. makro a mikro úrovně sociálních struktur, kdy jedinci jsou frustrování z práce a hledají vlastní já skrze extrémní volnočasové aktivity. Z pohledu Gillese Lipovetského mohou být tyto aktivity vnímány jako součást individualistického hédonismu, kdy jedinci ztrácí svou vlastní identitu v konzumní společnosti a snaží se nalézt vlastní já skrze potřebu uspokojování svého ega, pocitu slasti a blahobytu. Všechny tyto potřeby jim umožňuje uspokojovat jedna z edgeworkových aktivit, kterou je rekreační užívání drog a na které také lze demonstrovat důsledky konzumní společnosti. Dobrovolné vstupování do rizik tak nemusí být z pohledu Gillese Lipovetského pouhou volbou, ale nutností.
|
|
|
Edgework: Koncepce dobrovolného přijímání rizika na příkladu rekreačního užívání drog
Boušková, Kateřina ; Kyselá, Eva (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent)
Cílem práce bylo představit koncepci dobrovolného přijímání rizik od Stephena Lynga tzv. edgework a pokusit se najít jiné vysvětlení, než předkládá sám autor, proč jedinci potřebují v postmoderní společnosti navozovat emoce, které jim vyvolávají edgeworkové aktivity jako je například rekreační užívání drog. Práce tak odhaluje příčinu potřeby vyvolávat edgeworkové emoce. Stephen Lyng staví svou koncepci na syntéze Marxe a Meada, tzv. makro a mikro úrovně sociálních struktur, kdy jedinci jsou frustrování z práce a hledají vlastní já skrze extrémní volnočasové aktivity. Z pohledu Gillese Lipovetského mohou být tyto aktivity vnímány jako součást individualistického hédonismu, kdy jedinci ztrácí svou vlastní identitu v konzumní společnosti a snaží se nalézt vlastní já skrze potřebu uspokojování svého ega, pocitu slasti a blahobytu. Všechny tyto potřeby jim umožňuje uspokojovat jedna z edgeworkových aktivit, kterou je rekreační užívání drog a na které také lze demonstrovat důsledky konzumní společnosti. Dobrovolné vstupování do rizik tak nemusí být z pohledu Gillese Lipovetského pouhou volbou, ale nutností.
|
host ::
RSS.